Již několik týdnů trénuje s týmem Jakuba Němce a minulý týden ve čtvrtek se vše podařilo dohodnout. Do druhé půlky sezóny posílil družstvo Olympiku někdejší obrovský fotbalový talent, kterým je Jiří Miker!

Někteří fotbalový fanoušci si ho možná budou pamatovat z let 2012 až 2014. V 15-ti letech po něm hodila laso londýnská Chelsea a Jiří odcestoval na ostrovy, kde ho anglický velkoklub testoval. Dle slov Jirky měl trochu smůlu na spoluhráče, protože ti ho chtěli vytlačit, jelikož ho brali jako konkurenci. Dále byl také na testech v nizozemském Ajaxu a Twente. K jeho obrovské smůle si po těchto testech zranil koleno a čekala ho dlouhá pauza. Ale i přes to všechno odehrál přes 40 utkání ve 2. fotbalové lize v dresech Hradce Králové, Pardubic a Vítkovic, Pardubicím dokonce minulou sezónu pomohl k postupu do nejvyšší soutěže.

Co se týče futsalu, tak Jirka nastupoval v juniorských kategoriích za tehdejší ERA-PACK Chrudim. V sezóně 2014/15 postoupil s chrudimskou juniorkou do Final Four, ale během sezóny podepsal smlouvu ve fotbalovém Hradci Králové a odehrát finálový turnaj mu bylo zakázáno, navíc by ho stejně neodehrál, jelikož byl na operaci s poraněným kolenem. Poté jeho futsalové kroky skončili a nyní se chce po několika letech pokusit ve futsalu o “restart”. Více zajímavostí si můžete přečíst v rozhovoru níže!

Jirko, nejprve bych tě rád přivítal v Olympiku. Mohl by ses na úvod nějak představit příznivcům futsalu?
„Děkuji moc. Jmenuji se Jiří Miker, je mi 22 let a narodil jsem se v Brně. Hrál jsem převážně fotbal než futsal. S fotbalem jsem začínal v Brně na vesnici jménem Žatčany, následně jsem hrál za menší kluby v Brně jako třeba Dosta Bystrc a Svratka Brno. Poté jsem přešel do Zbrojovky Brno a od 12-ti let jsem byl v Hradci Králové a Pardubicích. Můj poslední tým byl BSW Rehden ze 4. německá ligy, kde jsem nedávno vypověděl smlouvu.“

Působil jsi v juniorce dřívějšího ERA-PACKu Chrudim, dokonce jsi odehrál i několik zápasů za reprezentaci v juniorských kategoriích. Když vezmu v potaz tvůj věk, tak mi vychází, že jsi pravděpodobně získal s Chrudimí mistrovský titul, je to tak? V jaké sezóně to přesně bylo?
„Ano, hrál jsem za ERA-PACK a myslím si, že to bylo U16, možná U17, teď přesně nevím, ale bohužel jen chviličku. Pomohl jsem týmu dostat se do Final Four, ale jelikož jsem měl od 15-ti let smlouvu v Hradci, tak jsem dostal zákaz a na finále jsem nemohl jít. Kluci to ale vyhráli a po turnaji mi přivezl do nemocnice trenér Ota Stejskal madaili, z čehož jsem měl velkou radost.“

Poté, co jsi už věkově přesáhl juniorku, tak jsi se ještě pokoušel probojovat do A-týmu Chrudimi anebo jsi se začal věnovat čistě jen fotbalu?
„Bylo mi zakázáno hrát úplně futsal a k tomu jsem měl velké zranění kolene, takže jsem počítal s tím, že už se k futsalu nikdy nedostanu.“

Co tě k tomu přimělo, že jsi se vrátil k futsalu? Má to nějakou spojitost s tím, že se svým fotbalovým týmem v Německu teď nehrajete?
„Vypověděl jsem smlouvu v Německu a bydlím v Praze. Kluci, kteří už hrají za Mělník, Dominik Šustr a Jakub Moravec, tak mi domluvili trénink, ať to zkusím. Trošku jsem se ale právě bál kolene, co to bude dělat na palubovce. Naštěstí je to ale úplně v pohodě a přijde mi, že je to lepší než na fotbalové umělce.“

Sice ti je teprve 22 let, ale ve fotbale už jsi mohl posbírat několik cenných zkušeností. Prošel jsi několika druholigovými a třetiligovými celky. Zvládl bys všechny týmy vyjmenovat? Myslíš, že ti to může nějak pomoci v tvé futsalové kariéře?
„Ano, věřím, že to dokážu zužitkovat. Hrál jsem za týmy Zbrojovka Brno, Hradec Králové, Vítkovice, Pardubice a BSW Rehden.“

V roce 2013 jsi byl dokonce na testech v londýnské Chelsea. Proč to tam nakonec nevyšlo? Potkal jsi se tam i s některými hvězdami, které v Blues v tu dobu působily?
Ano, prvně jsem byl v nizozemském Twente, kde teď hraje Václav Černý. Tam se povedlo snad všechno. Hrál jsem jeden zápas a za poločas jsem dal 3 góly. Potom se právě ozvala Chelsea, ale to bylo úplně něco jiného. Po dvou dnech jsem chtěl odjet domů. Byl jsem pro ně jako kluk, co jim chce vzít pozici. Nikdo se se mnou nebavil, nikdo mi nepřihrál, kašlali na mne. Hrál jsem zápas proti Fulhamu, v útoku s Musondou, a ani jednu přihrávku mi snad nedal. Bylo to zvláštní. S hvězdami jsem se potkal. Seděl jsem s Petrem Čechem a pak sám za mnou přišel Frank Lampard, byl jsem jak v ráji. Potom jsem se zranil a hned po zranění se ozval Ajax, kdeto bylo super, ale po tom zranění to nebylo ono a bohužel to nevyšlo.“

Teď už zpět k futsalu. Máš za sebou už několik tréninků s týmem a hrál jsi i v Plzni. Jak se zatím v Olympiku cítíš? Znal jsi se už před tím s někým z kluků?
„Cítím se velice dobře, futsal mě vždy bavil. Jsem rád, že jsem se k němu vrátil. Znal jsem právě Dominika Šustra a Jakuba Moravce a některé kluky jsem potkával na hřištích.“

S jakými cíli do Olympiku přicházíš? Máš i nějaký osobní cíl?
„Žádný cíl po fotbalových zkušenostech nemám. Nyní hlavně chci, aby mě to především bavilo a abych byl spokojený. Cíl si dám až na novou sezónu (s úsměvem).“