Šéf Olympiku Pavel Šuba: K Vokymu se nikdo další nepřidal. Příští sezona
bude zlomová

/ROZHOVOR/ Neobvykle brzy letos oproti minulým rokům skončila prvoligová
sezona futsalovému Olympiku. Závěrečná výhra v Chomutově sice znamenala
posun na devátou příčku, na osmičku pro play-off už ale šance nebyla. S
týmem se po pěti letech rozloučil trenér Jakub Němec. Mezi nejsvětlejší
momenty patřila fazona kapitána Jiřího Vokouna, který se stal poprvé v

kariéře nejlepším střelcem základní části nejvyšší soutěže. Nejen o
uplynulém ročníku, ale zároveň i o vyhlídkách na další promluvil v obsáhlého
rozhovoru pro Mělnický deník dlouholetý šéf klubu Pavel Šuba. „Příští sezona
pro mě bude hodně zlomová,“ řekl. Jak chce změnit styl trénování? Co říká
zpětně o angažování dvou Brazilců? A za kolik by byl ochoten uvažovat o
prodeji momentálního tahouna mužstva?

Začněme od konce. Po závěrečném utkání vyšlo na veřejnost, že u mužstva
končí trenér Jakub Němec…

Kuba u nás pět roků odvedl skvělou práci. Posunul se z hráčské pozice.
První roky nebyly nejlehčí, dozvuky, že s klukama hrál, byly na jejich
spolupráci vidět. Než si vybudoval autoritu a hráči poznali, že je to
kvalitní trenér, posouvá sebe i je dopředu, používá moderní trendy a chce
hrát moderním stylem, tak to chvíli trvalo. Ale za mě tým posunul obrovsky
dál. Škoda této sezony, kdy nám shodou okolností úplně nevyšla tak, jak jsme
si přáli. Cílem bylo páté místo. Že to nevyšlo, nebylo trenérem, ale hráči.
V hodně zápasech se našel někdo, kdo udělal obrovskou chybu , která vedla ke
gólů, které znamenaly ztráty bodů. Bylo to často lajdácké, lehkovážné,
nezodpovědné a vždy ten výsledek ovlivnil. Hlavně domácí prohry o gól, nebo
remízy, kdy jsme ztratili prakticky nějakých osm bodů. Mohli jsme být
naprosto v klidu a hrát pátý maximálně šestý flek.

Říkal jste ale, že to nebylo trenérem… Jak jste tedy dospěli k této změně?

Opakuji, odvedl u nás skvělou práci, ale pět roků u jednoho týmu je až moc.
Navíc ho ovlivnila manažerská činnost u české reprezentace, kde má na
starosti nejen A-tým, ale I týmy U-21, U-19, U-17. přibyla mu další
obrovská porce práce. K tomu jeho civilní povolání. A kde máte osobní
život? Neexistuje !! Není jednoduché dělat tři věci na sto procent. Někde
musel ubrat.

Nešlo tedy o rozhodnutí ze dne na den třeba kvůli výsledkům?

Nemohou za to ani výsledky. Cítili jsme já, on i hráči, že je potřeba změna
a najít něco jiného, co týmu dá impuls. Řešili jsme to už nějaký půl rok
zpátky a domluvili se, že po sezoně skončí, a my půjdeme zase dál. A budeme
hledat možnosti, jak tým restartovat. Doplnit kádr o nějaké kvalitní mladé
hráče. Abychom nehráli devátý desátý flek, ale do šestého místa.

Tím, že byl u týmu i během posledního utkání sezony, předpokládám, že se
rozcházíte v dobrém. Je to tak?

No jasně. Kuba odvedl super práci. Naše mezilidské vztahy jsou vynikající.
Vidím, že i s kabinou v pohodě. Tady nebyl žádný problém, že by chtěl někdo
někoho vyhazovat.

Kdo na jeho místo?

Není jednoduché najít fundovaného trenéra, který má zkušenosti a kvalitu… A
také hraje důležitý faktor finanční stránka. Takže jediná možnost. Po pěti
letech se vrátím já. Stále se pohybuji u všech týmů, na trénincích,
zápasech a u A týmu nejvíce. Hodně procházím i s dorostem a juniorkou, takže
znám všechny naše mladé hráče, kdy ty nejlepší každým rokem doplňujeme do
áčka. Navíc hráči znají mě, což je doufám výhoda a jsem přesvědčen, že to
půjde dobře.

Chyběl vám třeba i ten adrenalin z lavičce?

Z pozice vedoucího týmu jsem si ho ,, užíval „ každý týden. Samozřejmě u
trenéra je to trošku jiné a kdybych věděl o někom, kdo to u nás zvládne a
posune výše, nechám ho trénovat. Ale nikoho vhodného momentálně nevidím a to
ani třeba mezi bývalými hráči. Zkusíme jít takovým svým modelem. S našimi
zkušenými hráči jako Abrham, Vokoun, Gabčo zkusíme udělat úplně jiný
tréninkový proces. Každý bude mít na starosti nějakou herní dovednost. Někdo
se zaměří na obranu, někdo na standardky, někdo na útočné kombinace.
Tréninky budou takto rozdělené, kluci je povedou a budou se v nich
seberealizovat. Já to zaštítím z pozice manažera týmu. Budu tam, budu s nimi
spolupracovat, vše vyhodnocovat a pomaličku je posouvat, aby tréninky vedli
oni a zdokonalovali se i v trenérské činnosti.

Pojďme se ještě ohlédnout za skončenou sezonou. S jakou filozofií, co se
týká výběru a doplnění hráčů, jste do ní šli? Rok předtím jste spoléhali
třeba i na dva Brazilce…

Brazilci. Neříkám, že to byl úplný krok vedle. Jeden se povedl, druhý ne.
Ale byly s tím obrovské starosti, co se týká zabezpečení ubytování, jídla,
komunikace, zdravotního pojištění. Obrovské náklady, které už jsem nechtěl
absolvovat. Nevyplatilo se to z pohledu jejich přínosu. Negativy přebily
pozitiva. Na začátku minulého léta jsme museli nahradit hráče, kteří u nás
skončili. A nebyli to jen tak nějací hráči do počtu ( Nečas, Šiler ).
Shodou okolností po krachu Český Lípy byli k mání Abrham, Mesič a Výborný.
Domluvili jsme se, že půjdou k nám a pomohou. Ještě před sezonou se však
Výborný rozhodl, že by to kvůli pracovnímu vytížení nedával. Druzí dva k
nám přestoupili. A třeba rozjezd Abrhama do sezóny byl famózní, pak ho
přibrzdilo zranění kolene. U Mesiče to nebylo úplně ideální. Měl osobní
problémy a tak jsme se po pár měsících domluvili na přerušení jeho činnosti
v Olympiku. Takže jsme přišli o dva hráče, se kterými jsme počítali do
základu a už nás nebylo dvanáct kvalitních do áčka, ale jen devět plus tři
mladí. A když vypadli dva tři zkušení, což se od listopadu stávalo
pravidelně, museli hrát i ti, co hrají futsal sotva rok s juniorkou. Bylo to
strašně znát. Tým byl narušený a neměli jsme kvalitu, abychom hráli do
šestého místa. I přes to jsme na play-of mohli a měli dosáhnout, chybělo
málo. Sice by jsme v play-of narazili na Plzeň nebo Chrudim a všichni
víme, jaké by to byly zápasy.

Absence vás provázaly celou sezonou, že?

Opět se v zimě zranil se Šanda a další brankář Bukhvak měl taky zdravotní
potíže a to byly další problémy Podařilo se nám přivést dalšího kvalitního
brankře, Petera Tarra, který chytal za univerzitní tým ČVUT Praha a hrál s
finále universitní lig, kde mě svým výkonem tuze zaujal. V listopadu se
zranil Abrham , Matěj Sváta měl v prosinci covid, Šup problémy se zády,
Šuba ml. půlku sezóny promarodil, potíže měl i Lehner. Neustále někdo
chyběl. Pravidelně jsme zápasy přes zimu hráli se šesti, max. sedmi ,,
áčkovými „ hráči a museli si pomáhat i s juniory, Křížkem a Bangou. Nebylo
to optimální.

Jaké celkové hodnocení sezony vám z toho tedy vychází?

Takové, že ambice a oči byly veliké, ale skutek utekl. Kvůli tomu, že
hráči, co jsme s nimi počítali, nakonec dali Olympiku vale a že jsme měli
mraky nemocných a zraněných. Někteří kvůli tomu pak nebyli fyzicky
připravení na první ligu.

Vaše vyhlídky, co se týká budoucího kádru?

Je super, že hráči, kteří předváděli pravidelné kvalitní výkony jako
Vokoun, Abrham nebo Šup, zůstávají. K nim se přidávali i Machytka a mladý
Sváta. Tato sezóna příliš nevyšla Pepíkovi Gabčovi a Matěji Svátovi ( kteří
jinam patřili mezi leadery ). V lednu jsem přivedli Lukáše Chalupu, je to
technicky velice šikovný hráč a až zapracuje na taktické stránce, bude
velkým oživením týmu. Smozřejmě se poohlédneme i po hráči ( hráčích ) z
venku, ale prioritní bude doplnění z naší U-17 a U-19. Doufám, že příští
rok bude lepší. Pro mě osobně bude hodně zlomový. Nechci stále hrát nějaké
sedmé až desáté místo. Jestli neuděláme dobrý tabulkový výsledek, pak zvážím
další působení Olympiku v první lize.

Nakonec nejsvětlejším momentem sezony byl asi titul nejlepšího střelce pro
Jiřího Vokouna. Paradoxně nebude mít možnost ukázat se v play-off. Co na to
říkáte?

Samozřejmě. Jirka celý rok a nejen tento, ale i minulý Olympik táhl. Víme,
že je to nadstandardní hráč a že by třeba mohl hrát jinde. Je otázka,
jestli styl hry, který pramení ze stylu Olympiku, by uplatnil třeba v
Chrudimi nebo Plzni, které hrají úplně jinak. Třeba i v repre, kam jede jako
nejlepší střelec, mu trenér takový prostor nedá. V zápasech ho nechá hrát
chviličku, nevyužije jeho rychlosti, dynamiky, což je velká škoda pro
všechny. Myslím, že Olympik je Jirkovi šitý. Je tady lídrem, hvězda, a proto
ani nemá nějaké velké úmysly odcházet. Je tady spokojený. Jeho výkonům
samozřejmě odpovídá i postavení v týmu. Škoda, že se k němu nepřidali i
další hráči. Třeba Pepík (Gabčo) byl minulý rok výborný v kanadském
bodování, nebo Matěj Sváta. Jirka je teď strašně odskočený a za ním je
obrovská díra. A také proto jsme takhle nízko. Nenašli se další hráči, kteří
by ho doplnili.

Na Jiřího Vokouna musí pravidelně chodit nabídky, nebo ne?

Jo, každým rokem jsme měli jednání, ať to byla Plzeň, Chrudim nebo Sparta.
Samozřejmě díky tomu, že měl u nás podepsanou profesionální smlouvu, vždycky
jsem mohl říct ne, protože nepřišla nabídka taková, aby mi zavřela pusu.
Nějakých 250 – 300 tisíc za takového hráče, je do rozpočtu klubu skoro nic,
to jsou výdaje na necelé dva měsíce. Kdyby někdo přišel a řekl tady máš
milion, dej nám ho, už bych přemýšlel. Ale to nikdo neudělá. Ale zase zbavit
se takového hráče, v tu chvíli by tým přišel o lídra a klidně bychom mohli
spadnout do druhé ligy, co si budeme povídat.

Čeká vás ještě pohárové utkání. Máte už tedy po sezoně, nebo budete
trénovat?

V pondělí jsme měli závěrečný trénink. Počkáme si na pohár. Myslím, že
všichni kluci budou rádi, že je konec. Ono se to nezdá, ale třikrát týdně
trénovat futsal, dvakrát třikrát fotbal, v pátek zápas futsalový, v sobotu
fotbalový. Volno máš prakticky jenom v neděli. Někdy. Většina kluků chodí do
práce nebo do školy, takže jsou prakticky víc jak profesionálové. Jsou
unavení, potřebují něco vypustit. Myslím, že jaro, sluníčko, léto a konec
futsalu nám všem pomůže se těšit na lepší zítřky (s úsměvem).

 

zdroj: Mělnický deník (Luboš Kurzweil)